Pokusím se Vám zde nastínit důvody, proč jsem na kytaru Ibanez RGIR27FE-BK začal hrát, proč mám rád její zvuk a proč byste si ji měli vybrat i Vy.

Na myšlenku koupit sedmistrunnou kytaru mě přivedl můj učitel a kamarád Honza Běhunek z kapely Seven. Občas s ním hostuji instrumentální koncerty. Skladby, které hrajeme, jsou nahrané na sedmistrunnou kytaru, a já je doposud hrál na šestistrunnou. Tak jsem se tomu nebránil a vlastně mi to přišlo jako dobrý nápad. Řekl jsem si, že vyzkouším něco nového a že mi to otevře tvůrčí možnosti. Je pravda, že jsem se nejdříve značce Ibanez trochu bránil, protože když jsem zkoušel šestistrunné Ibanez, nehrálo se mi na ně příliš dobře. Pak jsem si ale řekl, proč ne, a zkrátka jí vyzkoušel.

Když jsem kytaru vzal poprvé do ruky, přirozeně jsem si dost obtížně zvykal na sedmou strunu, poněvadž jsem byl zvyklý na svou šestistrunnou kytaru PRS SE Mark Tremonti. Zvuk mi přišel nezvykle nabasovaný a silný. Zkrátka úplně něco jiného než u šestistrunnky. Po pár dnech jsem si ji ale osahal a začalo se mi na ní hrát lépe než na šestistrunnou.

Provedení a pocity

Kytara je sama o sobě poctivě udělaná. Se dřevem na této kytaře rozhodně nešetřili. To je i důvod, proč má kytara opravdu nádherný a dlouhý sustain, jak na sucho, tak při zapojení do aparátu. Krk je pochopitelně o něco vyšší než u šestistrunné kytary, ale i tak se mi na ni hraje velmi dobře. A to i díky poměrně úzkému krku, který dovoluje snadnou a rychlou hru. Dostupnost k horním pražcům je také skvělá, čili sola ve vyšších polohách nejsou žádný problém.

Díky této kytaře jsem vyzkoušel aktivní snímače EMG 81 a EMG 60. Jejich zvuk je přirozeně silnější a hlasitější než snímače pasivní. Líbí se mi jejich ostrý průrazný zvuk. Na kytaře je i vypínáč snímačů, ve kterém jsem si okamžitě našel zalíbení a použití. Tato sedmička má také jeden jediný potenciometr, a to potenciometr hlasitosti. Jak se říká: „V jednoduchosti je síla“.

Pevná kobylka je velmi příjemná na ruku, na zápěstí. Podle toho jakým stylem hrajete. Dohmat mě také mile překvapil. V žádné poloze nedrnčí struny a kytara přesně ladí v oktávách.

Kytara a aparát

Když jsem kytaru zapojil do svého Marshalla JVM205H, ihned jsem hýbal s nastavením. Středy i výšky jsem posunul lehce před 1/2 a basy stáhnul lehce za 1/2. Oproti nastavení šestistrunné PRS, kdy jsem měl středy a výšky někde na 1/3 a basy na 3/4. To je ovšem moje osobní nastavení. Píši to sem ale pro porovnání. Lajcky řečeno, Ibanez Iron Label hraje z mého pohledu opravdu „dospěle“. Když si prohodím kytary (Ibanez a PRS), šestistrunná zní zkrátka jako chrastítko. Tím samozřejmě nekritizuji zvuk šestistrunných kytar. Ale sedmička jí zvukově „zfoukne jako svíčku“.

Závěr

 Proč jsem si po pár dnech tuto kytaru zamiloval? Krásný zvuk, velmi příjemná hratelnost, úzký krk, jednoduchost potenciometrů a celkově jednoduché provedení kytary. Zkrátka to co ubrali kytaře na vzhledu a zdobení, přidali na zvuku. A co mě nejvíce překvapilo, cena. Za +/- 15 tisíc je to opravdu skvělá volba, pokud kupujete třeba první, ale klidně i několikátou sedmičku. Je to opravdu velmi kvalitní nástroj a dost mi změnil názor na kytary Ibanez!

Matěj Kotrba

www.morfium.org